Karlovi, jenž přestal být teenagerem

Karlovi Dvořákovi k dvacetinám 20.4.2004
(na nápěv písně Stín katedrál)

Tvých osmnáct pláchlo jak ranní stín,
vát nepřestal vítr, co dětství svál.
Devatenáct táhlo jak z ohně dým,
čas nepočká, i když bys o to stál.
Přej si co chceš, my ti to přejem též,
zlaté doly či zub, co bys rád.
Dobře se měj, hezky zpívej a hrej,
buď zdravý jako dub, jak pirát - silný.

Máš ideál, inženýrem chceš být,
Snad by jsi chtěl kreslit a počítat.
Rád by sis přál „tu pravou“ objevit,
dál s ní bys šel a mohl ji mít rád.
Přej si, co chceš, vše dobré dostaneš,
přízeň Boží už máš, co je víc?
Duši, co sní a druhé potěší,
a která poběží bez hranic - volná .

Dál, Karle, dál ať radost v srdci máš,
úspěchů pár, sílu jít za štěstím.
Jak by sis přál, lásku ať rozdáváš,
kéž potkáš dar v oděvu nevěstím.

Přej si, co chceš, jenom ať uneseš,
všechny dary, co máš využít.
Žij pomalu, ukaž v muzikálu,
že umíš hity pro nás složit. Teď když

Tvých osmnáct, pryč je jak krásný stín,
devatenáct, zmizelo také do hlubin...

MARTINA

Martině Hudečkové k 20. (13.4.2004) na nápěv písně "Tisíc mil "

Venku teplo začíná,
dvacet let má Martina,
my jsme rádi, že jí můžem blahopřát.

R.: Přejem hodně radosti,
rozvíjej své schopnosti,
ať si ráda s námi zpíváš pro štěstí.

Jsi tu s námi chviličku,
zvládáš mnohou písničku,
v sopránu se s Tebou hodně počítá.

R.: Přejem hodně radosti...

Jinak trávíš svoje dny
obklopená knihami
sníš o světě knížek, které pročítáš.

Do Jihlavy dojíždíš,
znalosti si osvojíš
počítač už jako svoje boty znáš.

Přejeme Ti tento rok,
ať Ti vyjde další krok
a Ty na vysokou v Brně přesídlíš.

Ať máš dobré přátele,
s námi zpíváš v kostele
a svůj život jako příběh můžeš žít.

MARTINOVA KŘESTNÍ

Scarborough fair (10. dubna 2004)

Je Bílá sobota, večerní čas,
slavíme tu Vzkříšeného.
A jsme moc rádi, že jeden z nás,
řekl, že být chce dítě jeho.

Martin se delší čas připravoval,
všechno možné toužil poznat
o Bohu, který ho zavolal,
že jeho synem měl by se stát.

Cesta mu někdy i mizela v tmách
a nevěděl, kudy má jít,
jestli je víra poklad či prach
a jaký život měl by dál žít.

Do nových aktivit pustil se rád,
nerad trpí nečinností.
Tak začal zpívat, zkusil i hrát,
rozvíjí svoje dovednosti.

My jsme moc rádi, že patří k nám,
nepokazí humor a vtip.
získal si přízeň pánů i dam,
zpívání jde mu čím dál tím líp.

Přejem Ti, Martine, abys i dál
měl chuť k hraní, ke zpívání
a celý život o Boha stál,
on Ti dá svoje požehnání.




(lepší fotku bohužel nemám)

Janě

Ke 30. narozeninám Jany Fatěnové, tj. 5. dubna 2004
(melodie „Ten dělá to a ta zas tohle“)

Je to věc hotová a daná
a už je tomu příští týden právě třicet let,
co narodila se nám Jana
všichni mohli to dítě Fatěnům jen závidět.
Byla pátá v řadě (pánové)
maličkých schodečků (ženy)
a bylo nasnadě, (pánové)
že je z těch tvorečků, (ženy)
co v životě to dobře zvládnou
a určitě to taky někam dotáhnou.

Základka uplynula jak dým
a pozděj ekonomku pokořila jakbysmet.
Pak s vysvědčením maturitním
začala zapisovat lidem prachy na účet.
Fabrika jásala, (pánové)
že ji má ve stavu, (ženy)
aniž se kasala, (pánové)
zvládla i sestavu. (ženy)
Teď v účtárně je jako doma
a strany má dáti-dal nikdy nesplete.

Tak přešla hezká řada svátků
a ať byl všední den a nebo byla neděle
a ovšem také v každý z pátků
jsme mohli vidět Janu stát u sloupu v kostele.
Prosila dál a dál, (pánové)
hořely jí tváře, (ženy)
až Bůh si udělal (pánové)
z bratříčků faráře. (ženy)
A po modlení před kostelem
se v houfu mladých vždycky pobavila dost.

Pak přišla kariéra v hudbě
soprán, alt, kytara a nakonec je na čele.
Ačkoli nám to jde jen hrubě,
občas si s námi troufne zpívat i v tom kostele.
Nedře lidi z kůže, (pánové)
skýtá nám podporu, (ženy)
tak za to nemůže, (pánové)
vina je v souboru. (ženy)
Ten umí to a ta zas tamto
a všichni dohromady neumíme nic.

Přejem Ti, dirigentko Jano,
ať hlas máš líbezný a zvučný jako krásný zvon,
ať spatříš mnohé krásné ráno
a nikdy ať už nesrazí tě v lese k zemi strom.
Ať Ti Pán požehná, (pánové)
dá Ti dost elánu (ženy)
a každý, kdo Tě zná, (pánové)
ať myslí na Janu: (ženy)
že je to prima, že ji máme
a za nic na světě ji nepustíme pryč!

(Jiná melodie)
Ať se včas scházíme, chodíme na zkoušky, (Eva)
ať se neměníme v žvanivé papoušky. (Filip)
Ať dobře zpíváme, jak Jana dělá to, (Eva)
na ni se díváme, trénujem legáto. (Filip)
A taky piáno, držíme tóninu, (Míša)
a v neděli ráno, pějem Hospodinu. (Jindra)
Když budem pracovat, začneme od píky, (dále všichni dvojhlasně)
může z nás udělat i Zlaté slavíky.
Pak zvládnem to a hned zas tamto
a bude nám to znít krásně dohromady.

Písnička pro Míšu

K 20. narozeninám (28.2.2004 Nezacházej slunko)

Teď nesvítí slunko, mráz je místo deště,
/:dvacet roků slaví hnědooký děvče:/

Je velmi všestranná, umí spoustu věcí,
/:my jsme tomu rádi, je to prima přeci:/

S radostí tu zpívá Pánovi všech tvorů,
/:opora sopránu a ozdoba sboru:/

Už několik roků sem mezi nás chodí
/:a ve volných chvílích s Alešem se vodí:/

Dobře jim to klape, umí tančit v kroji,
/:v moravské i české besedě obstojí:/

Až si splní svoje dosavadní cíle,
/:setkají se spolu u oltáře v bílém:/

Divadlo ji táhne, je tam jako jiná,
/:hraje s velkým šarmem naše Smeraldina:/

Ať si naše Míša pokojně dál žije,
/:ať ji baví život i psychologie:/

Janičce k osmnáctinám

27.10.2003 (na nápěv písně "Slunce Kristovy lásky")

Zítra nastane dlouho čekaný čas,
Janička vstoupí mezi dospělý nás.
Tak chceme jí dnes přát,
ať každý má ji rád,
a ona ať kypí zdravím a umí se smát.

Přejeme ti ve škole úspěchy jen,
ať máš dostatek síly až přijde den
a budeš před žáky,
rovnat je do řádky
vměstnávat jim do hlaviček věcí hromádky.

Kéž dál životem tančíš jako vánek,
ať ti to jde jak víle u studánek,
ať umíš taky však
hrát divadlo a tak,
ať jsi v umění a ve všem prostě kabrňák.

Přejem ti, ať si najdeš svoje místo,
v životě ať máš vždycky ve všem jisto,
tvou jistotou je Pán,
kéž je ti také dán,
jednou hodný muž, který ti zkrášlí žití lán.

Ať ti to taky zpívá jako ptáčku,
ať zvládneš na kole každou zatáčku,
ať nikdy nezbloudíš,
o špatném neblouzníš,
u bran nebe jednou věčný poklad vyklopíš.

Slunce Kristovy lásky ať září ti dál....

Pro Evu k 35

(14.9.2003) autorem textu je Luďa Kučerová
(na nápěv písně "Kluci kluci s klukama" Svěrák-Uhlíř)

Děvčátko jak z růže kvítek
vyrůstá si v Rozhrání,
tatíček, ten s flintou v ruce
všechny kluky odhání.
Dítko je to velmi čilé
v zdravém těle zdravý duch,
studování jde jí skvěle
nápadů má jako much.

Eva, Eva, ta to ví,
ta vám o všem vypoví.
Evu znáte, potkáváte,
je podobná tátovi.

Nebude z ní sekretářka,
půjde ještě do školy,
vybrala si jazykovku
v moravské metropoli.
Osudné jí bylo spolčo
u kostela na rohu,
kde jí jeden mladý doktor
hupsnul přímo na nohu.

A proto Eva ….

Láska brzy zahojila
i bolavou nožičku,
už si Tomáš po Špilberku
vodí svoji Evičku.
Už se vedou od oltáře
šťastní včera jako teď,
velmi jim to spolu sluší
radost na ně pohledět.

A proto Eva …

Ať si vás Bůh stále hýčká
ve své velké náruči.
Ať Ti, Evo, kvetou líčka,
ať Tě Tomáš nemučí.
Děti ať si dobře vedou
a jsou vám jen pro radost.
Bůh ať je vždy vaší silou.
To je všechno. Basta! Dost!

A proto Eva …