Je Bílá sobota, večerní čas,
slavíme tu Vzkříšeného.
A jsme moc rádi, že jeden z nás,
řekl, že být chce dítě jeho.
Martin se delší čas připravoval,
všechno možné toužil poznat
o Bohu, který ho zavolal,
že jeho synem měl by se stát.
Cesta mu někdy i mizela v tmách
a nevěděl, kudy má jít,
jestli je víra poklad či prach
a jaký život měl by dál žít.
Do nových aktivit pustil se rád,
nerad trpí nečinností.
Tak začal zpívat, zkusil i hrát,
rozvíjí svoje dovednosti.
My jsme moc rádi, že patří k nám,
nepokazí humor a vtip.
získal si přízeň pánů i dam,
zpívání jde mu čím dál tím líp.
Přejem Ti, Martine, abys i dál
měl chuť k hraní, ke zpívání
a celý život o Boha stál,
on Ti dá svoje požehnání.
(lepší fotku bohužel nemám)
