Vítání před rozloučením

Píseň k primici Pavla Fatěny (30. června 2002)
(na nápěv písně "Léta prázdnin" od Gotta)

1. Vítej Pavle v Bíteši, zde měl jsi celá léta přístřeší,
prožil jsi tu dětství své, máš tady své přátele,
tak buď vítán v kostele.
Přišel jsi jen na chvíli, abychom primici tu prožili,
je zítra po poledni, prozatím zde poslední,
odejdeš nám hned po ní.

Ref.: Byl jsi fajn, byl jsi náš, chybí nám, že nezpíváš,
schází nám zas a zas o slavnostech ten tvůj hlas.

2. Tvoje cesta ke kněžství byla klikatá, jen sám Bůh ví,
kolik prožil´s váhání, kolik bojů, selhání,
než poslechl´s volání.
Ty nepoznal jsi oratoř, zato dobře znával´s digestoř.
Věděl´s co je to lakmus, titrace a ikterus,
chemický byl´s génius.

Ref.: Byl jsi fajn…

3. Pak ses jednou probudil, ostříhal´s vlasy, tabák zapudil.
Přišlo nám to podivné, že starosti máš jiné,
miserere, Domine.
Více než pět let ses dřel abys všem teologům rozuměl,
a byl to s nimi leckdy kříž, Chrýsostomos, vždyť to víš,
byl ti jenom na obtíž.

Ref.: Byl jsi fajn…

4. Za ta léta v Olmíku, vyzkoušel sis novou taktiku,
herectví i askesi, rozpoznáš už herezi,
tak tě vítáme knězi.
A tak Pavle, nazdárek, i když na krku máš kolárek,
přesto zůstal´s jedním z nás, až budeš mít tedy čas,
tak nás navštiv brzy zas.

Ref.: Byl jsi fajn…

Filipovi (mně) ke třicetinám

30 let - tak to bylo v červnu 2002
(na nápěv písně "Čechy krásné, Čechy mé" alias "Tuhle hrů...")

Raduje se celý svět
Filip slaví třicet let.
Kdo by to byl do něj řek,
že zahájil střední věk?

Narodil se v den dětí,
o dětech má ponětí.
U mrňousů úspěch má,
když jim loupežníka hrá.

Také doma, lidičky,
má téměř tři dětičky,
zdatní kluci jsou mu vhod
chce zachovat Fousků rod.

Počítačům rozumí,
pracovat s nimi umí,
i když nemluví plynně,
školí se i v cizině.

Hraní a zpěv je mu hrou
v basu je nám oporou.
Jisté songy nemá rád
Z hlouby bídy, Gábi, gáb.

Je známý divadelník,
umí zahrát každý trik.
Ztvární Němce za říše,
Vogeltanze, Mojžíše.

Přejeme ti, Filipe,
ať jsi stále jak dítě,
ať se umíš pořád smát,
humor a zpěv ať máš rád.

Požehnání přejem ti,
též pro Martu, pro děti.
Ať tě nikdy neštve svět,
ať nám vzkvétáš do sta let
... a nebo dýl.

Karlův žalm

Žalm k obrazu Karlovu byl přetvořen ku příležitosti jeho 18. narozenin (20. dubna 2002).

Nemá cenu ho publikovat jinak než kopií notového zápisu:

Ódy na Pavlíka

Pavlíkův křest byl 24. února 2001

Blahopřání Pavlíkovi
(na námět básně "Školní brašnička" od J. Cimrmana)

Pavlíku maličký v kabátku modravým,
přišel jsem s úmyslem, že já tě pozdravím.
Tobě jsem přinesl hezoučké kytičky,
vidím, jak vztahuješ po nich své ručičky.

Také já radost mám, že tady s námi jsi,
i když dnes venku je příšerné počasí.
Já ti zas předávám kalhotky modravé,
myslím si, že budou pro tebe to pravé.

Babičkám, dědečkům a hlavně rodičům,
kéž jsi vždy útěchou a je tě plný dům.
Ať rosteš, prospíváš, ať nemáš nemoci,
až budeš větší, kéž dokážeš pomoci.

Ať tě Pán ochrání a ve všem žehná ti,
ať na tě pražádné nástrahy neplatí.
Až přijdeš do školy, měj samé jedničky
k radosti tatíčka, k radosti matičky.



Óda na Pavlíka
(na nápěv písně z Cimrmanovské hry Švestka "Na železnici...")

1. Poslyšte novinu, Filip už má rodinu, po Lidušce přišel Pavlík.
Marta nad peřinkou jásá, že je maminkou, tento kluk je pěkný cvalík.

Ref: /: To je radosti v naší farnosti, přibývají miminka a není jich dosti. :/

2. U Fousků v rodině nebylo to v rovině, poměr byl dvě na jednoho.
Dvě holky byly tam a Filip byl pořád sám, nyní se to zase pohlo.

Ref: To je radosti…

3. Radost je veliká, že mají i Pavlíka, že je zdravý, má se k světu.
Jméno je v tradici, dědečci jsou Pavlíci, také strejda Pavel je tu.

Ref: To je radosti…

4. Přejeme miminku, tatínka a maminku nejskvělejší a nejlepší.
V Lidušce, hošíčku, ať máš hodnou sestřičku, kéž tě těší život zdejší.

Ref: To je radosti…